„Termín pro podání hlášení sice již uplynul (28.02.), nicméně ještě jsme podaná hlášení na MŽP neodevzdali, tudíž je možné hlášení zaslat dodatečně (prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinnosti – ISPOP), ale v podstatě OBRATEM (nejpozději do 07.04.2026!!). Pokud hlášení nepošlete, vystavujete se riziku uložení pokuty, jejíž horní hranice se pohybuje v řádech mil. Kč.“

‍

Čtu s otevřenou pusou červeným boldem v datovce 10.4. Otevřenou taky proto, že mám už týden beznadějně ucpaný nos. Myslela jsem si, že jsem udělala vše pro to, abych tento pátek měla klid. Mohla dokudrlinkovat svoji povídku a přeložit ji na večerní čtení do slovenštiny. Neudělala.

‍

A tak místo rituálních příprav, vyplňuji kolonky. Beton, cihly, zemina a kamení neuvedené pod číslem 170503. Po třech hodinách věštění formulář odešlu.

‍

„Při zpracování Vašeho požadavku došlo k chybě. Zkuste to za okamžik nebo uvědomte systémovou podporu.“

‍

Celé to vyplním znovu a vyhodí to dalších šest chybových hlášek, tentokrát už alespoň ve formuláři. Nemám šanci. S modlitbou pod jazykem volám na úřad. Nikdo nebere. Pošlu jim mail a se zbytky svého hlenového inferna se vydám na Zítraslavné.

‍

Celý večer tam pohuhňávám a připitomněle se usmívám, abych zamaskovala svůj reálný stav. V každém svalu mi něco táhne, vlasy mám jako od jiné ženy. Ale to už je selanka.

‍

Domů odcházím s verši od Radka Fridricha, které se ve mně předělávají na vlastní verzi.

‍

Dobrý den, Guten Tag

‍

Co děláš ve svém volném čase?

Rodím

Co?

Beton, cihly, zeminu

a kamení

neuvedené

pod číslem 170503

843,46 tun

***

Verše z Radkovy básně najdete v jeho sbírce Škrápové pole.

‍